Happy Ever After

Naprosto otevřenej rozhovor se svým otcem o tom, co se doma děje bez invazivních a mimomísních poznámek mé matky, by se měl dát do "to do" seznamu pro každý den. Štěstí, že si na začátek rozhovoru táta nahrál sám a byl vážně sdílnej si vyměnit názory na to, že jeho odstěhování stejně nic nevyřeší. Babička si myslí to samý. Výjimečná shoda poměrně různorodého obsazení rodiny. Otázka jest, proč má moje matka pocit, že tím, že vykope tátu z domu, se všechno najednou změní k lepšímu. Teda pro ní bude všechno lepší, já budu mít tátu někde na druhým konci Hradce.

I tak se dá tenhle den považovat za docela dost úspěšný. Zatímco většina lidí ve škole měla náladu psího výkalu, já se jimi nenechala nakazit a dobrá nálada mi vydržela vážně dost dlouho. No vlastně až doteď. Dopoledne, první hodina literatura. "Lenka k tabuli s tím, že nám zopákne prolétářskou poezii a poetismus." Vytřela sem zrak hlavně sama sobě. Nic moc připravená, čerpající informace z hodin jsem vysypala tvorbu Wolkera a Nezvalova Edisona za jedna. Prý to mám protáhnout do 15ti minut a můžu na maturu. 0:) ZSV klasicky vypouštím, přešla sem radši na samostudium. Nepochopím, jak někdo ve 45ti minutách dokáže kecat o úplným ničem. Přitom zrovna Aristoteles, Platón, Sokrates a vpodstatě každý z filozofů by si zasloužil nějaký důstojný představení. Bohužel tohle u nás nehrozí. Paradoxně mě ale ke konci roku začínají bavit předměty, u kterých sem byla líná si psát sešit. Teda tendence byly, ale moc dlouho to nevydrželo, viz. dějepis. Takže příští rok snad bude lepší.

Je docela zábavný pozorovat, jak se z naší třídy víceméně telat stávají postupně řidiči. Kámoš mě, Terku a ještě jednoho kámoše vez autem a byl to takovej zvláštně zvláštní pocit a docela jsem si začla uvědomovat, že už tak malý vážně nejsme a že jsme na tý škole všichni dost dospěli. Příští rok nás čeká matura a pak se naše cesty rozejdou. Jen doufám, že ne nadobro. Vážně mi tam dost lidí bude chybět.

Jinak znáte ten pocit, jak si myslíte, že se vám nic ve vztahu nedaří, že vás láska opouští, klouže vám mezi prsty, nedokážete ji chytit a vrátit zpátky a nevíte proč? A pak najednou se něco stane, nějaká akce, někdo koho neznáte vám volá a povídá si s váma, jako by vás znal dávno a věděl o vás vážně hodně a ví to, ale jen z vyprávění a řekne vám věci, za které se pak zpětně dost stydíte a přemítáte si, jak jste mohli o někom, koho máte rádi někdy pochybovat. Uvědomíte si, že tam někde je vážně někdo, komu na vás opravdu moc záleží, kdo o vás má starost a nevyměnil by vás za nic na světě. A vy si uvědomíte, že jste v tom až po uši a že kdyby se s tím druhým něco stalo nebo kdyby se stalo něco s vaším vztahem, že by to pro vás byl konec toho krásnýho světa, jak ho teďka znáte. Můžu říct, že po tomhle víkendu mi došlo hodně věcí a jsem opravdu moc šťastná a nenechám si to nikým a ničím zkazit...

Pirát Silnic..

Zjistila sem, že bych v tropech žít nemohla. Vedra snesu, ale dusný vedro je na mě vážně trochu moc. Čekám jen, kdy vážně sprchne třeb na celej den a ne jen na pár minut a pak šlus. Stejně e ta voda vypaří a dusno tu je znova. Včera sem měla další jízdy. Nejezdila sem asi tři týdny, takže to ze začátku bylo fakt vidět. Couvání budu muset někde trénovat, vážně mi to moc nejde :/ Ale to se všechno ještě vychytá a třeba budu na couvání mistr :D Projela jsem snad skoro celej HraKra kromě centra samozřejmě, zanadávala si na řidiče choleriky, na cyklisty, co jedou šnečím tempem na nejfrekventovanější silnici a na maminky, jejichž děti se jen tak lážo plážo poflakují s míčem!!! a nejlíp ještě se psem blízko fakt velký křižovatky. A řeknu vám, ať žije klimatizovaná Fabie, měla sem sice durch záda a ruce se mi taky solidně potili, ale vážně ten svěží vzduch byl k nezaplacení. Horší už pak byla ta facka, když sem z toho auta vylezla :D

Dneska mi brácha odjel do Cornwallu na poznávací zájezd. Docela mu to závidím, protože v Cornwallu, co sem aspoň slyšela, je fakt pěkně. Tak uvidíme s čím přijede. Táta dneska odjel na den do Prahy, mamka je v tejdnu asi na tři dny pryč, krom školy mě čeká sladkej a možná i klidnej tejden 0:) Stejně se to bude zas nýst v duchu zkoušení, písemek a toho, že nikdo nic ve škole nestíhá a že máme málo známek atd. atd. Tyhle stresy ke konci roku vážně nemám ráda. Všichni psychujou, štěkaj na sebe, nadávaj si a prostě si zbytečně otravují život. Profesoři nás honí, že máme málo známek a hážou vinu věčně na nás, že nechodíme do školy. Ale když třeba v biologii nepíšete po třech různých orgánových soustavách ani jednu písemku, říkáte si sami sobě, že je tu něco špatně. Na druhou stranu přepadovky každou hodinu matiky by taky zrovna nemusely být, ale zas je to asi jeden z mála způsobů, jak nás donutit se na tu látku průběžně aspoň trochu podívat. Další profesoři zas skřečkujou, že nestíháme tématickej plán...

Zítra se ze mě možná stane nějak pravidelně pracující člověk. Mám sehnanou brigádu v Carrefouru u stánku a budu se snažit lidem "vnutit" Opticlean na čištění brýlí, monitorů, šperků atd. :) Tak nějak ve skrytu duše doufám, že mi to nějak půjde, protože moje kapsy a hlavně peněženka je vážně dost prázdná :/ takže držet pěsti, kujuuu :D

A Příští Rok Matura Pro Nás, Pane Vrchní

Ještě před zhruba deseti minutama jsem věděla, co chci psát, ale teď mi nějak nápady došly. Věta: "Byli sme tátovi hledat byt, bude bydlet na Benešovce v baráku naproti strejdovi." mi vzal i sebemenší větýrek z plachet. Fakt úžasná zpráva, jak mámě, ale říct, že já s ní zrovna být po zbytek svýho života nechci?! :/ Jako bych neměla už tak dost starostí. Dneska sem se teda zbavila tý nejpříjemnější, když sem si mohla oddychnout, že moje láska má úspěšně maturu za sebou. btw: já mu to říkala, že to dá 0:) Jinak mi docela visí v hlavě, jak uhraju konec školního roku na nějaký přijatelný známky, protože za 3 ze zemáku prostě vrr mít nechci :P Navíc si nějak nedokážu představit, jak budou probíhat prázdniny a tak. Uvidíme, vymyslíme.

Jinak mě naprosto paralyzovalo to hnusný vedro a dusno, co je venku. K tomu mě ještě trápí alergie na všechno, co kvete, takže se modlím, aby co nejdřív začala pršet a jak tak koukám ven, možná moje modlitby budou vyslyšeny :D

Sem původně myslela, že sem napíšu něco, co stojí za to, ale dneska má můj mozek asi stávku (jako ostatně pořád). Nevadí, stane se. Zítra zas do školy, skoro se neučíme díky maturám. A abych pravdu řekla, docela bych si to s těma lidma tam vyměnila a měla to už za sebou a šla na vejšku 0:) Sem blázen já vím...

....takže všem maturantům hodně zdaru a děcka neblbněte, oni vás rupnout nenechaj ;)

Everlasting Friday Night

Mžourám rozespale s vrabčím hnízdem na hlavě a přemýšlím, jak shrnout včerejší den. Ve škole vcelku nuda, zjistila sem, že můj zrak už je natolik v háji, že už ze svýho místa nevidím na promítací plátno a zápis na Aristotela si jen tak nepřečtu. A taky jsme začali se spolužákama vymýšlet, jak zakecat, že bonusovou otázku odkud je Empedokles mají všichni dobře. No celkově, proč máme všichni stejný odpovědi prostě. Tož někteří mí spolužáci nejsou při opisování z taháku příliš kreativní.

Včera jsem měla na večer fakt v plánu zůstat doma, ale nějak se to celý zvrtlo. Garni ve škole povídala něco o Bazaru, prej sednem si do klidu, budem si povídat. No v Salieri na mojitu klid byl, to je pravda, povzbuzovali sme spolužačku ať za tím týpkem u baru vážně jde, Nikita si objednala jakýsi koktejl připomínající umělej sníh a fakt si s tím dokázala vyhrát asi na dvě hodiny. Pak nás dvě ale chytnula strašná, ale fakt hrozná chuť na cheese a hranolky z Meka, tak sme se na vlastní pěst vydaly kolem "rape" parku do Meka. Stihly jsme to čvrt hodinu před zavíračkou, nacpaly se a vyrazily opět kolem "rape" parku do Podvobrazu. Nedochází mi, proč jsme se celou dobu držely tématu - smrt, znásilnění, úchylové atd. Já jen očima čekovala, kdy na mě fakt nějakej úchyl zpoza stromu vyběhne. :D

Řeknu vám, v Podvobrazu kolem půlnoci fakt chcípnul pes. Ale ne nadlouho. Alis, s Garnim už to tam rozjížděly, Plasík poprosen ať jde též (čtetě: donucen smutnými pohledy kamarádek) je hlídal zpovzdálí. V rámci zahřívaní a aklimatizování jsem ulovila místo na židli a pozorovala zvláštně se vlnící pár, který nemít oblečení, kopuluje jak o život. Teda spíš ten chlápek, co pak zkoušel pomalu ojet i stěnu. Snažila jsem se to za pomoci Plasíka natočit, ale ve tmě s námi můj foun prostě nespolupracoval. Podvobraz se začal záhy docela silně plnit a spolu s ostatním osazenstvem Hradce se tam objevil i jakýsi Ital, co ošahával všechno, co jen trochu připomínalo ženskou. Díky mým akrobatickým kouskům se mě nedotknul ani jednou, na což sem fakt náležitě pyšná 0:) Kolem druhý ranní sme začali už s Nikitou a kámošem vytuhávat, tak jsme zaveleli ústup. Já postupně dosrkávala nejdražší Frisco, co sem kdy měla (50,-!!!), potkala ještě u vchodu souseda, co vypadal už parádně po parou a pak sem se už jen s Nikčou dokopala dom. Jenže, nebyl by to pořádně akční pátek aniž by babča nezadělal řetěz na domovních dvěřích. Já, mírně omámená mojitem a Friscem na totálně prázdnej žaludek, jsem si hrála na McGyvera a snažila se do řetězu prostrčit větev a tím to zvednout. No můžete hádat, jak to dopadlo. Musela sem volat mámě, někdy o půl, možná teda už i dý druhý, jestli by mi mohla otevřít. Řeknu vám, že sem byla vážně ráda, že už sem pak jen zaplula do postele a spala.

Dneska tu kralujeme s tátou. Mamka s bráchou jeli na nějakou exkurzi do Drážďan. Jinak můj otec je vážně týpek, koukali sme celý ráno na MTV a bavili se o muzice, pak o Wolkerovi, abychom to zakončili konstatováním, že bychom se měli začít hejbat a pozor!!! z mého otce dneska vypadlo, že bychom mohli chodit běhat. :D Moji rodiče mě opravdu nepřestanou nikdy překvapovat.

p.s: dneska žádný zvýrazňování a žádný obrázky :P jen si to pěkně přečtěte celý...

Impotentní Básníci Mají Víc Času Na Psaní Milostné Poezie

Tak sem se dala do poviné školní četby. Povinně si vybírám z knížek, co mě zajímají a nejsou v seznamu, ale přitom jsou od autorů, kteří na seznamu jsou, ale s jinou knížkou. Složitý, co? :) Takže jsem sem tímto přečetla Petr a Lucie od Romaina Rollanda a chystám se na Jiřího Wolkera a jeho Těžkou hodinu a docela mě svádí i Host do domu. Nemůžu si pomoct, ale jeho proletářská "Balada o očích topičových" mne dostala do kolen a nepochybuji o tom, že taková poštovní schránka bude. Babička mi ještě násilně vnutila Sloky lásky od eeeh Štěpana Ščipačov, že je to prej moc pěkný. No, osladit si život může i trochu kulturněji než sledováním telenovel. Takže vzhůru k branám poezie! :D

Dva Dny Jako V Pohádce...

Tak jsem konečně doma. Už je tenhle měsíc nějakej rozlítanej a to ani pořádně nezačal. Vezmu to ve zkratce: když vám přeje počasí, výlet do Tyrolska a Bavorska je naprosto přepychová záležitost. Innsbruck a skokanský můstek Bergisel mě naprosto fascinoval (hlavně ten pohled z můstku na hřbitov :D), zámky Neuschwanstein a Herrenschloss od Ludvíka II. Bavorského jsou jako z pohádky a muzeum Dokumentace v německém Bertechsgadenu vás pěkně ryhle vrátí do hrůzné reality 2. světové války. A z Hitlerova Orlího hnízda je teď restaurace..hmm. Výlet to byl fakt krásnej, i když strávit celou noc v autobuse a pak běhat po kopečkách, není zrovna můj ideál. Aspoň vím o svalech, o kterých jsem myslela, že už je nemám. ;)

Zámek Neuschwanstein věnovaný Ludvíkem II. Bavorským skladateli Wágnerovi



Skokanský můstek Bergisel s krásným výhledem na Innsbruck a místní hřbitov ;)



Fontána v zahradách zámku Herrenschloss, podobnost se zámkem Versailles čistě náhodná :D



Detail jedné z fontán v zahradách Herrenschloss, bájný Pegas



Počasí podtrhující mrazivý pohled na sídlo nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Představa, že se stejnými místy jako já tenhle člověk procházel, mi způsobovala hodně silné mrazení v zádech.

Snažím se si nepřipouštět, že už jen pár týdnů a končí mi třeťák. Zatím asi nejlepší rok na sřední, uvidíme, v jakém duchu se ponese čtvrťák. Ani z toho strašáku jménem maturita nemám strach, spíš mě děsí příjimačky. Psychologie. Obor, který se hlásí snad půlka republiky. Chci do Brna a fakt moc doufám, že se tam dostanu, ale při mým štěstí asi těžko :X No tak kdyžtak se zkusej práva nebo něco podobně humanisticky střelenýho, ale do Brna prostě jdu :D

Tak Si Tak Člověk Říká, Co Dělá Špatně...

Taky se vám někdy stává, že po akci, kde jste byli, nemáte naprosto žádnou náladu o tom někde psát nebo vyprávět? Já, ač sem byla v Brně celý 4 dny a bylo to něco báječnýho, ale psát se mi o tom nechce. :D Brno je krásný, bylo teplo občas až skoro vedro, lidi pohodový a celej sobotní večer strávenej na lavičce s froothies v ruce osamotě byl moc fajn. O hoďce na kafi strávený s jednou z nejprímovějších holek, co znám ani nemluvím. Jo a u nás prostě máme lítačku žádnou šalinkartu :P Jinak jsem EYP nevyhráli - já to říkala - ale bylo tam fajn. V životě jsem sice nevydržela tolik psychicky makat o víkendu, ale s pohodovýma lidma to šlo vcelku pěkně. Jen ten spánkovej deficit, co jsem doháněla dva dny, moc příjemnej nebyl.

V pondělí jsem měla oslavu narozek s příbuzenstvem. Od strejdy mám novej foťáček, fakt úplně krásnej, ho opratuju jak oko v hlavě a fotím a fotím :D Táta mi dal krásnou a naprosto luxusní propisku a plnící pero od Parker <3 S tím se bude krásně psát, ale budu si to hezky šetřit. V pizzerii sem se úžasně přecpala, že jsem byla večer ráda, že sem si lehla. NO a ráno, hezky na svátek práce mě čekaly jízdy. S tupou naivitou, že už konečně bude všechno v pohodě a já tu autoškolu už nějak přežiju, jsem se vydala k autu. V tu chvíli, co jsem viděla, že jede instruktor, co na mě posledně řval, ve mně byla dušička úplně minimální. Táta mě nakonec přesvědčil, že bych měla jít. Hm, mám dojem, že sem asi trhla nejkratší rekord v sezení autě na hodině autoškoly - čtvrt hodiny. Přemýšlím, jestli sem měla někdy z někoho takovej strach, že sem se vedle něj rozbrečela a narovinu mu řekla, že se ho bojím a že s ním jet nemůžu. Dneska mě dorazil majitel autoškoly. Neodpustil si poznámku, že až si zas někdo usmyslí, že přijde na hodinu, ale odmítne s instruktorem jezdit, že to nebude dobrý. Řekněte mi, prosím někdo, že takovýhle problémy nemám jen já. :(

Zítra večer jedu do Bavorska a Tyrolska, tak doufám, že bude pěkný počasí. Orlí hnízdo, Chiemsee, Innsbruck, zámek Neuschwanstein atd. - to bude výlet za všechny prachy. A hned budu moc vyvětrat svůj foťáček 0:)

No, dneska jsem se rozepsala až moc, tak zas budu končit...příště