Enthusiasm Is Gone

moje nadšení, radost z věcí se dá přirovnat k Eskymákovi čekajícímu na léto. takže nula, bod mrazu, co bod mrazu, sem těžce pod bodem mrazu, ale není mi zima. sem uvnitř chladně klidná jen někdy se na povrch prodere pár slz. přišla sem na to jak je regulovat - práce. dělat cokoliv, co mě zaměstná, co mi nedovolí myslet na to, proč sem tak selhala ve vztahu. proč člověk, co mi je nejblíž, chce být radši sám. 24. to měl být rok spolu. zvláštní jak se mi při čtení těch pár řádků v smsce promítnul celej ten rok...chjo

aby mě někdo nenařknul, že zas fňukám, tak z trochu "veselejšího" soudku. certifikáty z angličtiny mám, radost už ale ne. nevadí. zase píšu na další kulturní server (http://www.i-kultura.cz/) a snažím se přesvědčit "šéfa", že mi tu akreditaci na Funeral For a Friend na říjen sehnat musí. uvidíme, report bude potom někdy určitě. kdyby se někde naskyt čistě koncert NightWork, tak mi řekněte ju? přijdu si jak pubertální děcko, když se zaposlouchávám do hlasu Vojty Dyka a moje dušička si plesá blahem nad hlasem tohohle vysokýho kluka...mám ještě v živý paměti, jak sem tu plodila článek o tom, že frontmani vlastně nejsou tak důležitý....*plesk* tyy voe, z tohohle sem měla už dávno vyrůst, ne? :/

přemýšlím, co víc bych vám mohla říct...na povrch se opět vydrápaly mé touhy po novinařině. naivní představa, že budu dělat rozhovory s každým známým člověkem nebo psát do periodik známých po celé ČR, se vážně ještě do reality nepřetransformovala. psychologie je pořád v kurzu, ale když mě to psaní tak moc baví...stejně jako mě baví řízení auta :) dneska mi táta půjčil naše autíčko. zatím jen na cvičák, abych vyzkoušela, jak velkou pravděpodobnost nabourání ve městě mám. řeknu vám, že docela velkou, takže zítra jedu do města...lol. ale musím říct, že paradoxně se mi s s Felicií Combi dlouhou jak kráva jezdí líp než s tou malou připosraženou Fábií...