1 Year Baby Blog

jeden by tomu docela nevěřil, ale dneska to je přesně rok, co tenhle blog existuje 0:) a že už sem toho tady stihla napsat spoustu...přes zkouklý filmy, přečtený knížky, oblíbený kapely, který se měnily snad každej druhej tejden, švihla jsem sem i svoje úžasný filozofování na nepřeberný množství témat, škola, lidi kolem, rodina a řeknu vám, že je docela síla si číst věci, co mě za ten rok potkaly. některý moc příjemný nebyly, některý naopak, ale tak to prostě funguje. každopádně bych tenhle rok neměnila s nikým, dal mi toho vážně hodně moc <3

nevím moc, co psát, takže budu radši končit, aby to nezklouzlo k nějakýmu přílišnýmu sentimentu :D doufejme, že takhle budu psát i za další rok, 22. července 2008 a třeba i za další roky ;)

Hanging Tough

uáá ta lenivost je hrozná věc, ale co v tomhle parnu dělat jinýho. už sem si stačila od věčnýho polehávání u bazénu mírně připíct dekolt, takže by ste na první pohled fakt neuhádli jakej typ plavek mám :D momentálně sem velká kámoška s panthenolem a nějakou dobu nám to kamarádství asi přece jen zůstane...

konečně sem dočetla Bratrstvo neohrožených od Stephena E. Ambrose. spolu s se seriálem od HBO sem si udělala celkovej obrázek toho, jak boje Easy Company probíhaly a všeobecně jejich vztahy, morálka, odhodlání jít pořád dál, i když ti chlapi mnohdy nevěděli, jetli budou další minutu vlastně žít. neznám působivější příběhy než ty z války, nevymyšlený, prostě tak jak se staly ač byly místy sebekurióznější...jinak sem se konečně vrhla na "čtení" jedné z mnoha francouzských knížek, co mi vězí v knihovničce. slovník je mi v tomto případě velkým rádcem, už sem stačila nasbírat neuvěřitelný množství slovíček, o kterých nemám ani páru :D

napsala bych sem něco filozofickýho ale nic mě nenapadá, snad jen to, že jsem momentálně šťastná jak blecha <3, a to i přesto, že se táta bude během 14ti dnů stěhovat...mami dosáhla si svýho, gratuluju...

p.s.: ulítávám si na New Kids On The Block a Hanging Tough 8)

Just For Fun

nemohu se s váma nepodělit o vánoční diskuzi, která se strhla u nás na spolužácích, aneb jak čtvrťákům bez školy hrabe:

Přeju Vám bohatého Ježíška, žádnou kůstku v kaprovi kdo to jíte, a krásné prožití Vánoc Vilda
Mně se líbí Vildovo kouzelné přání krásných Vánoc, budu se tedy řídit jeho radou a kapra pro jistotu při Štědrovečerní tabuli vynechám elis
no pockejte, ja uz mam stromecek... Honza
ale já nemám ještě dárečky a to sem si dala předsevzetí, že je nebudu kupovat na poslední chvíli...nee Manky
Jestlipak někdo myslel na zvířecí tvory a přinesl jim do lesa třeba nějaké ovoce, aby v zimě netrpěli hlady? Když jsou ty Vánoce, lidi, buďme štědří Vilda
ty jo děcka...dneska sem dělala řidičák a ty závěje , no já si přišla jak na Sibiři Manky
Leni, doufám že máte přezutý auto na zimní pneumatiky - jinak to je hrozně nebezpečný (na tom náledí to děsně klouže)! elis
Ali, víšjak toje drahý to přezouvání? navíc zvládání smyků se někdy naučit musíš Manky
Lenko, ale na učení smyků je Škola smyku, ne Závěrečné zkoušky z autoškoly Vilda
Nemáte náhodou někdo mrkev na půjčení? Chci zítra stavět sněhuláka a právě nám došly. Budu muset jinak postavit něco jiného Fefka

nepochybuji o tom, že si o nás teď bude spousta lidí myslet prapodivné věci, ale do HavlBrodu nás nedostanete!!! :D

Got It!!!

samotný mi to vážně vůbec nedochází, ale já ten řidičák vážně dneska udělala :D testy na plnej počet bodů, jízdy katastrofální...nechci se s tím komisařem hádat, ale já bych si to sama sobě neuznala. málem sem vjela do zákazu, přeparkovávat sem musela asi na podesátý. mám dojem, že takhle hrozně sem nejela ani když sem autoškolu začínala, což je docela síla. no a technika - spojka a huštění a dezén pneumatiky - místama to ze mě páčil docela polopaticky, ale mám to a sem ráda, že tenhle proces nebudu muset už opakovat. 0:)

They See Me Rollin'

supr děcka, tak zítra mě čekají závěrečné zkoušky z autoškoly. jestli se mi všechno povede, tak budu patřit mezi řidiče :D dušičku mám sice upe malinkatou, ale snad...díkybohu, že je tu pro mě někdo, kdo mně dokáže pomoct se odreagovat a dostat se do nevšedního světa jen nás dvou lidí, kteří se vznášej v úplně jiným světě, který nemůže pochopit nikdo jiný než my dva.

takže komu by se třeba chtělo, tak mi můžete držet pěsti, budu jen ráda ;)

Time Is Coming

vsadím botky, že nikdo neprožil Rock for People tak jako já. nebudu se o tom rozepisovat, stejně by to asi nikdo nepochopil, proč z toho mám vnitřně takovou radost. jsem ráda, že mi to upevnilo vztah s nejdůležitějším člověkem mýho života a v konečný fázi mi bylo vážně putna, že Flipsyde nepřijeli a že sem tam nezůstala ani na The Killers. ať žije Brno a půjčování bot. tohle až budu jednou vyprávět vnoučatům (pokud nějaký budou samozřejmě), tak mi neuvěřej.

posledních pár dnů funguje jako odreagování od myšlenek na závěrečky z autoškoly. dělám testy od nevidím do nevidím, s všelijakým výsledkem, ale většinou se blížím 50ti bodům. Technika je pro mě jako španělská vesnice, rozvodka, převodovka, spojka atd. atd. pochybuju, že mi komisař uzná můj názor "nechat auto stát na krajnici a volat autoservis" 0:) takže si tu knížečku pročítám, sem chytrá jak rádio Jerevan a rozdávám moudra o tom jak se má nebo nemá jezdit. největší vítr mám ale z jízd. Instruktorku poslouchám na slovo, jezdím radši tak, jak mi ona radí, přece jen za těch 16 let, co tu autoškolu maj, to asi v oku mít bude, ale...já bych vážně někdy nejradši jela naschvál pomalejc nebo rychlejc, ale vzorné dodržování předpisů je holt nutnost :) takže budu doufat, že v úterý dopoledne v Hradci nebude moc velkej provoz a hlavně, že to nějak udělám...pak budete mít šanci mě najít ochutnávajíc rodinný bar...v obou případech ať už to vyjde nebo ne ;)

jinaak bych zapomněla říct, že sem dneska byla poprvý v životě na střelnici :D není nad to, když si strejda jen tak přijede, s odstřelovačkou v autě. místama sem měla velký podezření, že mi zpětnej ráz to rameno utrhne, ale nakonec se to docela poddalo. střed sem netrefila ani jednou, ale výstřely zůstaly v terči a to se počítá :P že bych si po řidičáku udělala ještě zbrojní pas? 0:)

Pain

nevím, co psát. v hlavě mám pusto, v srdci to samý. netěším se na RFP, protože tu bude někdo, koho miluju a on mě nechce vidět. kdo by se mu divil za to všechno, co sem dělala....bolí to a kdyby byl nějakej hodně jednoduchej způsob jak tý bolesti zabránit už bych to udělala, ale o ničem takovým nevím...proč ztráta někoho, koho máte tak moc rádi tolik bolí? nechtěla sem, aby to dopadlo takhle a přitom sem to zpackala, jak nejvíc sem mohla...teď se můžu po Hradci procházet klidně celej den a vím, že na něj nikde nenarazím, neuvidím ho, protože on to nechce...