sobota, května 19, 2007

Everlasting Friday Night

Mžourám rozespale s vrabčím hnízdem na hlavě a přemýšlím, jak shrnout včerejší den. Ve škole vcelku nuda, zjistila sem, že můj zrak už je natolik v háji, že už ze svýho místa nevidím na promítací plátno a zápis na Aristotela si jen tak nepřečtu. A taky jsme začali se spolužákama vymýšlet, jak zakecat, že bonusovou otázku odkud je Empedokles mají všichni dobře. No celkově, proč máme všichni stejný odpovědi prostě. Tož někteří mí spolužáci nejsou při opisování z taháku příliš kreativní.

Včera jsem měla na večer fakt v plánu zůstat doma, ale nějak se to celý zvrtlo. Garni ve škole povídala něco o Bazaru, prej sednem si do klidu, budem si povídat. No v Salieri na mojitu klid byl, to je pravda, povzbuzovali sme spolužačku ať za tím týpkem u baru vážně jde, Nikita si objednala jakýsi koktejl připomínající umělej sníh a fakt si s tím dokázala vyhrát asi na dvě hodiny. Pak nás dvě ale chytnula strašná, ale fakt hrozná chuť na cheese a hranolky z Meka, tak sme se na vlastní pěst vydaly kolem "rape" parku do Meka. Stihly jsme to čvrt hodinu před zavíračkou, nacpaly se a vyrazily opět kolem "rape" parku do Podvobrazu. Nedochází mi, proč jsme se celou dobu držely tématu - smrt, znásilnění, úchylové atd. Já jen očima čekovala, kdy na mě fakt nějakej úchyl zpoza stromu vyběhne. :D

Řeknu vám, v Podvobrazu kolem půlnoci fakt chcípnul pes. Ale ne nadlouho. Alis, s Garnim už to tam rozjížděly, Plasík poprosen ať jde též (čtetě: donucen smutnými pohledy kamarádek) je hlídal zpovzdálí. V rámci zahřívaní a aklimatizování jsem ulovila místo na židli a pozorovala zvláštně se vlnící pár, který nemít oblečení, kopuluje jak o život. Teda spíš ten chlápek, co pak zkoušel pomalu ojet i stěnu. Snažila jsem se to za pomoci Plasíka natočit, ale ve tmě s námi můj foun prostě nespolupracoval. Podvobraz se začal záhy docela silně plnit a spolu s ostatním osazenstvem Hradce se tam objevil i jakýsi Ital, co ošahával všechno, co jen trochu připomínalo ženskou. Díky mým akrobatickým kouskům se mě nedotknul ani jednou, na což sem fakt náležitě pyšná 0:) Kolem druhý ranní sme začali už s Nikitou a kámošem vytuhávat, tak jsme zaveleli ústup. Já postupně dosrkávala nejdražší Frisco, co sem kdy měla (50,-!!!), potkala ještě u vchodu souseda, co vypadal už parádně po parou a pak sem se už jen s Nikčou dokopala dom. Jenže, nebyl by to pořádně akční pátek aniž by babča nezadělal řetěz na domovních dvěřích. Já, mírně omámená mojitem a Friscem na totálně prázdnej žaludek, jsem si hrála na McGyvera a snažila se do řetězu prostrčit větev a tím to zvednout. No můžete hádat, jak to dopadlo. Musela sem volat mámě, někdy o půl, možná teda už i dý druhý, jestli by mi mohla otevřít. Řeknu vám, že sem byla vážně ráda, že už sem pak jen zaplula do postele a spala.

Dneska tu kralujeme s tátou. Mamka s bráchou jeli na nějakou exkurzi do Drážďan. Jinak můj otec je vážně týpek, koukali sme celý ráno na MTV a bavili se o muzice, pak o Wolkerovi, abychom to zakončili konstatováním, že bychom se měli začít hejbat a pozor!!! z mého otce dneska vypadlo, že bychom mohli chodit běhat. :D Moji rodiče mě opravdu nepřestanou nikdy překvapovat.

p.s: dneska žádný zvýrazňování a žádný obrázky :P jen si to pěkně přečtěte celý...

0 Komentáře:

Okomentovat

<< Domů¯