Too Much Things For One Day

Zkraje zklamu všechny dobré duše, co mi přály nějakej pořádnej průšvih, když už je to pondělí :P Kromě naprosto zvoraný písemky z dějáku se nic nedělo. Zkoušení z frájiny, obvyklé prudění našeho angličtináře, nuda na bižuli a zvláštní rozebírání Milence lady Chatterleyové, po nedočtení krátkého úryvku, jak si to záletná lady (nechci napsat přímo rozdává, i když to tak vlastně je) užívá s živočisným hajným, který je, jak nám dnes prozradila profesorka, velice, ale opravdu velice přirozený. (viz. výrok "Miluju tě, i když ch*iješ a se*eš.") Tohle by mi chlap řek jednou a letěl by :D

Jak jsem včera psala, dneska jsme se v rámci tělocviku vydaly s holkama plavat. V pěti lidech, sranda největší. Bolí mě ruce, nohy a jen, co jsem se dostala dom, jsem zalehla a dala si menší chrupec. Ne, že by to snad nějak zvláštně pomohlo. Dnes jsem taky absolvovala obíhačku úřadů kvůli autoškole. Na Odbor dopravy jsem trefila hnedka, vyznat se, do kterých dveří mám vlízt pro Výpis z evidenčního listu řidiče už bylo trochu horší a najít pokladnu na druhém konci chodby se mi zdálo jako nadlidský výkon. :D V dobré vůli, že si zařídím i pas, jsem vběhla na Magistrát a úřední šiml mne opět doběhl - žádost nepotřebuju, ale je dobrý se objednat na netu, přijít tam a pak už s pasem odejít. Tse. Ještě mě ve středu čeká odevzdání žádosti o výpis z Trestního rejstříku (mám ho čistej, tak nevím, co cvokaj) a snad už to mám všechno.

Mimochodem dneska jsem měla možnost vidět jakejsi řezač (pekelně vostrej) na anatomický vzorky tkání a podobnejch blbůstek (kostičky, zoubky, mňamííí :P ). Tahle hračka teďka sídlí v kanclu mýho otce a chodí se kolem ní jak kolem královny. Kdo by taky chodil jinak kolem velikýho krámu za 2 miliony, že? :D

Zítra máme "strašně" důležitou schůzku ohledne účasti na Evropském parlamentu mládeže v Brně na konci dubna. Budeme tam rádoby vzdělaně a ještě ke všemu anglicky diskutovat o problémech EU a snaží se to vyřešit. Vítězné dva týmy jedou na Mezinárodní parlament mládeže do Dublinu - tuším. My to nebudem, tak žádnej stres, ale aspoň se dostanu do mýho milovanýho města. <3 Je to normální být tak vydřená z města? Nebo je to tím, že tam žije někdo, koho moc miluju? 0:)