Jeden Všední Prázdninový Den

Rána jsou hrozný zabijáci. A pondělní už tuplem. Včera byla pro mě fakt krize vylízt z postele, natož být schopná odpovídat svému otci jakž takž na úrovni. Ale kafčo to zachránilo! Další z vynálezů, bez kterých bych nebyla schopná fungovat - kafe. Mňamka.

Včera jsem měla opět jeden z akčnějších dnů. Nejdřív mě kámoš vytáh ven, že půjdem na cigárko. Tak jsem se šli projít do Labský, protože kdyby babička viděla v mojí pazource tabákový produkt asi by jí kleplo. Zadruhé by to okamžitě šla prásknout mamce - teda ne, že bych s ní v hospodě normálně nekouřila, ale znáte to. "Pod mým dohledem můžeš, jinak ne." Martin, zmíněný kamarád, se ze mě málem venku zvencnul. Moje umění zapalování za chvíly začne být asi legendární. Startku jsem si zapálila asi až na podvacátý - viním z toho vítr. Já za to samosebou nemůžu!

S Nikýskem jsme byly domluvený, že vyrazíme někam na mojito nebo že si prostě někde sednem na něco dobrýho. To, že jsem na ní čekala 20 minut na zastávce a přitom se nedobrovolně opálila, opomínám. Tentokrát za to mohl její telefon. Zkrátím to. Celé odpoledne někdy od půl čtvrtý do devíti večer jsme strávily s Nikčou spolu tzv. "hanging around the town" a později odpoledne i s její mamkou v kadeřnictví. Srandy kopec jako jsem už dlouho nezažila. Skoro mě i zaráží, jak může být někdo tak podobný v chování mojí mamce. To fakt člověk kouká. :)

Včera jsem ještě večer koukala na stránky Jana Saudka a Sáry Saudkové. Ještě někdy v červnu jsem byla na Janově výstavě v Praze (doporučuju tam jít!!!). Ty fotky i když se spoustě lidem zdají perverzní, jsou hrozně krásný. Neříkám, že všechny, i mě některý nejsou zrovna po chuti. Ale drtivá většina jsou fotky s nápadem, který jen tak někoho nenapadne.