pondělí, prosince 11, 2006

She's The Man...Hmm And What?

Každej den mě naprosto dostává, jakých nových věcí si u nás ve městě nevšimnu. Možná za to může můj "stav", kdy sem v říši snílků a čumím furt k obloze nebo to je prostě tím, že...že co? Prostě si víc všímám detailů a maličkostí. Jednou jsem takhle jela do školy busem, koukám po domech a můj pohled upoutaly úchyty na dráty od trolejbusů. Upřímně vím řeknu, že sem nikdy neřešila, jak a kde ty dráty drží a doteď si toho vůbec nevšimla. Dneska další objev - brouzdám se uličkama k Tescu v době, kdy jsem měla být na tělocviku, můj pohled opět míří k nebeským výšinám a co nevidím na římse domu, kolem kterého chodím snad skoro každej den? 5 nebo 6 dřepících andělíčků. Chvíli jsem přemýšlela, co chtěl básník říci tím, že je posadí zrovna tam, ale moji pozornost brzo zachytily Levné knihy v bývalé paříži. Viewegha sem si chtěla přečíst už dlouho. A Lekce tvůrčího psaní by snad mohl být dobrý prostředek k seznámení se s jeho tvorbou. Snad mě to chytne.

Dnešní den spatřila světlo světa moje nová úvaha na téma "Úloha vzoru v životě dospívajícího člověka". Teda spíš sem ji vypustila do éteru = četla před celou třídou. Stránka a půl, zmatečných myšlenek - dá se tomu říkat úvaha? Každopádně profesorka mi pohladila moje spisovatelské ego, načež mi ho spolužačka úvahou o netolerantní společnosti (přemýšlím, kolikrát se dá v jednom textu zopakovat slovo gay či homosexuál?) opět srazila na zem. Takže sem zas tam, kde sem skončila :D 0.


Konečně zkoukla She's The Man. Nevím, jestli to je tím, že v hlavních rolích hrajou moji dva oblíbenci (Amanda Bynes a Channing Tatum - ano to je ten z Let's Dance *slint*) nebo to dělají tak perfektní scénky a situační fórky nebo já ani nevím. Ten film se mi fakt hodně moc líbil a nebojím se na to kouknout zas. Na odpočnutí a zasmání se je to prostě supr.

Zítra naši třídu čeká exkurze na katedru anatomie a na pitevnu - bez mrtvol. Tatínek nás provede, už mám otipováno, kdo pujde jako první názorná ukázka..he he hee. Stejně nevím, proč tam jdu, když tam chodím už odmalička a pohled na lidský orgány rozříznutý vejpůl a nacpaný do formaldehydu, ve mně akorát vyvolávaly zvědavost než odpor nebo zvracení. A lidský plody "naložený" v tom samým ve mně spíš evokují podobu s naloženejma vokurkama. Humáč, já vím :D

1 Komentáře:

Anonymous Anonymní povídá...

Myslím, že zrovna Lekce tvůrčího psaní není ideální knížka pro seznámení s Vieweghovou tvorbou, tahle knížka je tak trošku brak, zkus raději něco jiného.

středa, 13 prosince, 2006  

Okomentovat

<< Domů¯